Společenství praxe
jako princip (spolu)práce v oborových didaktikách
Konferenci pořádala Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity.
Konference se uskutečnila ve čtvrtek 14. června 2018 od 10.00 do 16.00
v prostorách Pedagogické fakulty MU (budovy Poříčí 7/9).
Cíle konference
Společenství praxe jsou zaváděna jako nástroj zkvalitňování vzdělávání a rozvoje oborových didaktik. Jejich principem je spolupráce mezi učiteli z praxe a vzdělavateli učitelů. Cílem konference bylo vytvořit prostor pro prezentaci, diskusi a předběžnou bilanci toho, jak společenství praxe vznikají, k čemu směřují, jakých výsledků dosahují, i toho, s jakými problémy se potýkají a jak je řeší.
Program konference
| JEDNÁNÍ V PLÉNU (Galerie RUV, Poříčí 7/9) |
|
| 10:00 – 10:15 | Společenství praxe jako princip (spolu)práce v oborových didaktikách: úvodem na okraj Tomáš Janík (Institut výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty MU) Příspěvek bude zahajovat konferenci nastolením tématu společenství praxí. Společenství praxí představí jako vůdčí princip (spolu)práce nejen v oborových didaktikách, ale v učitelské přípravě (a obecně v přípravě na profese) vůbec. Následně budou zmíněny některé domácí (popř. zahraniční) přístupy k učitelské přípravě využívající princip společenství praxí. V závěru bude zdůrazněno, že společenství praxí se má snažit výsledky své práce dopracovávat do podoby artefaktů (např. didaktických kazuistik), aby byly k využití v širší profesní komunitě a napomáhaly budovat znalostní a zkušenostní základnu profese. |
| 10:15 – 10:45 | Spolupráce vysokoškolských učitelů a učitelů z praxe napříč složkami učitelské přípravy Anna Tomková (Katedra primární pedagogiky Pedagogické fakulty UK) V příspěvku bude uvažováno o smyslu, možnostech, limitech a nutných podmínkách spolupráce vysokoškolských učitelů a učitelů z praxe v profesní přípravě budoucích učitelů. Obsahem příspěvku bude reflexe významné zkušenosti ze spolupráce vysokoškolských učitelů a učitelů z praxe v přípravě budoucích učitelů 1. stupně ZŠ jednak na vysokých školách ve frankofonní části Belgie, jednak na Pedagogické fakultě UK. Spolupráci vysokoškolských učitelů a učitelů z praxe v přípravě budoucích učitelů pro 1. stupeň ZŠ, jejímž smyslem je intenzivnější propojování teorie s praxí, budu zvažovat napříč složkami učitelské přípravy, zvl. v oborových didaktikách, pedagogicko-psychologické přípravě a praktické přípravě. Pro ilustraci možností, ale i limitů uvedu rozdílné příklady spolupráce vysokoškolských učitelů a učitelů z praxe podporující rozvoj kompetence studentů učitelství k rozvoji čtenářství a čtenářské gramotnosti žáků a kompetence studentů učitelství k plánování, řízení a hodnocení tematické výuky. Třetím příkladem bude spolupráce na podporu porozumění studentů významu práce s profesními portfolii pro profesní rozvoj učitelů. V závěru příspěvku se pokusím o shrnutí nutných podmínek pro smysluplné a systémové integrování spolupráce vysokoškolských učitelů a učitelů z praxe do procesů přípravy budoucích učitelů. |
| 10:45 – 11:15 | Pojetí a podpora společenství praxe v systémovém projektu Podpora práce učitele Jakub Holec, Hana Splavcová, Petr Koubek (Národní ústav pro vzdělávání, Praha) V příspěvku představíme pojetí společenství praxe, která v systémovém projektu Budování kapacit pro rozvoj základních gramotností v předškolním a základním vzdělávání (PPUČ) podporujeme, a konkrétní postupy, jak je podporujeme. Společenství praxe je skupina zainteresovaných lidi zabývajících se společnými tématy, obvykle vázanými na obor lidské činnosti. Z toho principu projekt PPUČ nemá za úkol společenství praxe vytvářet, ale především podporovat ta společenství, která již pro jednotlivé oblasti předškolního a základního vzdělávání existují. Projekt nabízí podmínky pro jejich další rozvoj, například odborné panely základních gramotností, prostor pro setkání společenství praxe v offline i online prostředí portálu pro učitele RVP.cz. Úkolem projektu je vyhledávat a zastřešovat již existující společenství praxe jednotlivých vzdělávacích oblastí a vytvářet podmínky, které podpoří jejich další rozvoj. Projekt vnímá zapojení učitelů do společenství praxe jako jednu z příležitostí pro jejich efektivní profesní rozvoj. |
| 11:15 – 11:45 | Učící se komunita (společenství praxe) jako vůdčí princip programu Učitel naživo Vladimíra Spilková (Katedra anglistiky a amerikanistiky FF Univerzity Pardubice a Učitel naživo) V příspěvku bude prezentován vzdělávací program Učitel naživo v širším kontextu současného stavu a perspektiv učitelského vzdělávání v ČR. Hlavními body prezentace jsou: klíčová teoretická východiska programu, základní principy (cíle, obsahy a strategie výuky) jeho programu, učící se komunita jako vůdčí princip, záměr směřovat od DPS k magisterskému studiu (perspektiva konsekutivního modelu navazujícího magisterského studia učitelství pro 2.stupen ZŠ a SŠ), integrované oborové didaktiky – možnosti a meze. V závěru příspěvku budou nastíněna některá dilemata a otevřené otázky. |
| 11:45 – 12:30 | Přestávka |
| 12:30 – 13:00 | Společenství praxe v přírodovědných oborech – cesta k řešení kritických míst kurikula? Václav Stacke, Pavel Mentlík (Centrum biologie, geověd a envigogiky Pedagogické fakulty ZČU v Plzni) V příspěvku budou prezentovány průběžné výsledky a zkušenosti při realizaci projektu, ve kterém jsou v rámci profesních společenství praxe řešena kritická místa kurikula učiva přírodovědných předmětů (fyziky, chemie, přírodopisu a zeměpisu) základní školy. Cílem projektu Didaktika – Člověk a příroda A je vyvinout inovativní didaktické postupy pro výuku těchto kritických míst. Činnosti v rámci projektu jsou založeny na spolupráci v rámci oborových a regionálních společenství praxe, která spojují akademiky, učitele ze ZŠ (víceletých gymnázií) a pracovníky science center. Společným jmenovatelem profesního společenství je práce na vyřešení společného problému. Práce probíhá podle stanoveného plánu výzkumů: určení kritických míst kurikula (analýza učebnic a kurikulárních dokumentů, polostrukturované rozhovory s učiteli, focus groups); vypracování modulů pro řešení kritických míst kurikula; ověření modulů akčním výzkumem a jejich inovace. Na základě dosavadních zkušeností jsou prezentovány zásady, které je možné stanovit pro práci daného profesního společenství. |
| 13:00 – 13:30 | Společenství praxe jako příležitost k efektivnímu propojování teoretické a praktické přípravy na vyučování matematice budoucích učitelů 1. stupně ZŠ Darina Jirotková (Katedra matematiky Pedagogické fakulty UK) V rámci rozvojového projektu Inovace kurzů z didaktiky matematiky s praxí řešeného na KMDM PedF UK v letech 2016-2018 usilujeme o zajištění úzkého propojení teoretické přípravy studentů s praxí v přípravě budoucích učitelů 1. stupně ZŠ. Cílem je připravit budoucí učitele na odlišný způsob výuky, než který sami v roli žáků zažili, a sice konstruktivistický, tvořivý, objevitelský, badatelský. Proměna pedagogického přesvědčení, se kterým studenti vstupují do studia učitelství, je náročná, neboť zasahuje do jejich hodnotového systému. Nabídli jsme 15 učitelům, se kterými jsme již dlouhodobě spolupracovali, účast v projektu. V příspěvku budeme referovat o tom, jak vytvořené společenství praxe pracuje jako učící se komunita studenti – učitelé fakulty – učitelé 1. stupně ZŠ. |
| 13:30 – 14:00 | Podoby společenství praxe Michaela Kaslová (Katedra matematiky Pedagogické fakulty UK) Potřebu sdílení zkušeností na úrovni učitelek mateřských škol jsem řešila před řadou let ještě před vyhlášením projektu SC1. Tuto situaci jsem diskutovala jak s kolegy z kateder pedagogiky, psychologie, tak s didaktiky dalších oborů. Analýza potřeb, představ, přání učitelek mateřských škol i studentů daného oboru a školské skutečnosti umožnila později pohlížet na situaci v projektu realističtěji. Příspěvek upozorňuje na pozitiva i úskalí různých forem společenství praxe v rámci rozvíjení předmatematické gramotnosti zasazené do kontextu oné analýzy, zčásti navazuje na příspěvek Smysluplné aktivity v mateřské škole (Kaslová, UJEP: Ústí nad Labem, 2017). |
| 14:00 – 14:30 | Jakou podporu potřebují učitelé v oblasti vyučování matematice Jana Slezáková (Katedra matematiky Pedagogické fakulty UK) Efektivita přípravy budoucích učitelů 1. stupně ZŠ do značné míry závisí na kvalitě učitelů, kteří vedou praxe studentů. V příspěvku se podělíme o naše zkušenosti, jak jsme využili prostor, který pro spolupráci s učiteli z praxe vznikl v rámci projektu Kolegiální podpora, a jak pracujeme s učiteli 1. stupně ZŠ z jedné fakultní základní školy. Mapujeme, jakou konkrétní podporu učitelé žádají. Dosud se podpora odehrávala ve třech oblastech vyučování matematice: 1. konkrétní žák, 2. konkrétní téma a 3. role učitele. Naše spolupráce přinesla první rychlé výsledky – ztráta syndromu vyhoření. |
| 14:30 – 15:00 | Zkušenosti učitelů z využívání diferencované a individualizované výuky v hodinách matematiky na ZŠ Irena Budínová (Katedra matematiky Pedagogické fakulty MU) V posledních letech jsme svědky rostoucího akcentu na potřebu diferencovat a individualizovat výuku na základní škole. Při výuce matematiky se učitelé setkávají s nejrůznějšími způsoby komunikace mezi žákem a vyučujícím, komunikace žáka se spolužáky, rozdílnými přístupy k řešení zadaných úloh a problémů, způsoby osvojování si nových vědomostí a dovedností aj. Respektování výrazné odlišnosti některých žáků klade na učitele vysoké nároky jak v oblasti přípravy na výuku, tak při realizaci výuky samotné. V rámci projektu OP VVV Zvýšení kvality vzdělávání žáků, rozvoje klíčových kompetencí, oblastí vzdělávání a gramotností jsme se zaměřili na hledání metod a forem práce s různými částmi spektra žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V příspěvku stručně uvedu možnosti diferenciace a individualizace výuky popsané v literatuře a ilustruji, s jakými typy žáků se učitelé v průběhu řešení projektu setkávali a jak se jim dařilo zvládat proces vzdělávání těchto žáků. |
| 15:00 – 15:30 | Rozvíjení informační gramotnosti ve společenství praxe s principy mezigeneračního učení Pavlína Mazáčová (Kabinet informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty MU) Informační a komunikační technologie umožňují vnést do vzdělávání nové prvky, současně způsobují proměnu některých tradičních konceptů učení. Jedním z takových konceptů, ovlivněných ve svém současném pojetí technologiemi, je mezigenerační učení. Na příkladu společenství praxe v rámci projektu OP VVV je v příspěvku představena zkušenost spolupráce mezi učiteli z praxe, vzdělavateli a studenty při rozvíjení informační gramotnosti s využitím principů mezigeneračního učení. |
Účastníci konference nehradili konferenční poplatek, z konference nebyl vydán sborník příspěvků.