(K) čemu učit ve škole:
vybrané problémy kurikula v oborovědidaktických souvislostech
Konference se konala ve čtvrtek 14. prosince 2017
v prostorách Pedagogické fakulty MU.
Cíle konference
Konference tentokrát reagovala na skutečnost, že problémy kurikula – zejména vymezování a zdůvodňování cílů a obsahů školního vzdělávání – se opět dostávají na okraj zájmu, což kontrastuje s tím, jak intenzivně jsou diskutovány ve veřejnosti (např. mezi rodiči, představiteli různých uskupení apod.). Kapacity pro tvorbu kurikula na státní úrovni (reprezentované především Národním ústavem pro vzdělávání) se jeví jako téměř anulované, takže není divu, že posiluje tvorba kurikula zespoda a vznikají různá „stínová kurikula“ a vyjednává se jejich vztah ke kurikulu tzv. oficiálnímu. Tyto aktivity mohou být vítané, stejně jako problematické, a tím spíše je vhodné nabídnout na konferenci prostor pro jejich prezentaci a analýzu.
Program konference
| JEDNÁNÍ V PLÉNU (Galerie RUV, Poříčí 7/9) |
|
| 10:00 – 10:15 | Zahájení konference |
| 10:15 – 10:45 | Kurikulární agenda v režimu „nového řízení“ Tomáš Janík (PdF MU) Národní, event. nadnárodní strategie vzdělávací politiky různým způsobem uchopují problém kurikula a jeho reforem. Pokud jde o Českou republiku, období působnosti tzv. Bílé knihy (2001+) se vyznačovalo důrazem na kurikulární reformu. Naproti tomu navazující dokument vzdělávací politiky (Strategie 2020) zřetel ke kurikulu oslabil. V současné době z toho vyplývá problém: kurikulum. Pohledy do zahraničních vzdělávacích systémů dokreslí, že jeho nastolení a řešení nabývá v režimu „nového řízení“ netušených podob a souvislostí. |
| 10:45 – 11:15 | Kurikulární reformy poslední dekády v západních zemích: Jak vypadají a z jakého pojetí znalostí vycházejí? Dominik Dvořák (PedF UK) V příspěvku podáme velmi stručný přehled probíhajících kurikulárních reforem zejména se zaměřením na země západní a severní Evropy (Spojené království, Nizozemsko, Finsko, Norsko, Dánsko). Na závěr se pokusíme o jejich porovnání a odpověď na otázku, jakou roli v těchto reformách hrají teorie obsahu vzdělávání. |
| 11:15 – 11:30 | Přestávka |
| 11:30 – 12:00 | Základní otázky tvorby kurikula matematiky František Kuřina (PřF UHK) Příspěvek je založen na tezi, že otázku cílů (ono "K") v tématu konference a otázku obsahu (ono "čemu") je nutno vnímat s otázkou JAK. Pro matematiku to znamená řešit např. tato dilemata: Přístup logický nebo psychologický. Orientace na "teorii" nebo na problémy. Matematiku pro všechny, nebo matematiku pro každého. Jednotné výstupy vyžadují jednotné obsahy, ovšem s propracovanou vnitřní diferenciací. |
| 12:00 – 12:30 | Návaznosti v zeměpisném kurikulu - problém stávajících dokumentů MŠMT Eduard Hofmann (PdF MU) V příspěvku budou analyzovány kurikulární dokumenty MŠMT ČR z hlediska návazností a s tím související progresí kurikula, jako dokumentů, které by měly být vodítkem pro práci všech učitelů na jednotlivých stupních škol, kteří se podílejí na zpracování Školních vzdělávacích programů. Ukazuje se, že jsou tyto dokumenty zpracovávány skupinami "odborníků", kteří mezi sebou nekomunikují. Absence propracovaného kurikula z hlediska návazností a progrese kurikula se projevuje rovněž v tvorbě učebnic a dalších pomůcek pro výuku na jednotlivých typech škol. |
| 12:30 – 13:30 | Přestávka |
| JEDNÁNÍ V SEKCÍCH | |
| Sekce 1: Problémy kurikula v transdidaktickém nadhledu (Galerie RUV, Poříčí 7/9) |
|
| 13:30 – 14:00 | Pojetí obsahu vzdělávání v československé „nové koncepci“: z čeho vycházelo a v čem se liší od dnešního? Michaela Dvořáková, Dominik Dvořák (PedF UK) Příspěvek ukazuje, že kurikulární reforma známá jako „nová koncepce“, která od sedmdesátých let minulého století zásadně ovlivňovala československé školství, sledovala velmi podobné cíle jako nedávné či současné reformní projekty. Cesta, kterou českoslovenští reformátoři volili z hlediska výběru a strukturování učiva, byla na jednu stranu odlišná od koncepce RVP ZV, ale na druhou stranu má důležité styčné body s některými současnými kurikulárními modely realizovanými v západních zemích. V našem příspěvku na konferenci ČAPV 2017 věnovaném podobnému tématu jsme se soustředili především na časový průběh reformy v kontextu světového vývoje, zde věnujeme větší pozornost didaktické koncepci a konkrétní podobě učiva v kurikulu. |
| 14:00 – 14:30 | Transdisciplinární přístup k přípravě učitelů pro analýzu kurikula (pilotáž na Pedagogické fakultě ZČU v Plzni) Jan Slavík, Pavla Soukupová, Daniela Benešová, Zdena Chocholoušková, Jindřich Lukavský, Helena Východská, Jana Vejvodová (PF ZČU) Odsouvání vzdělávacího obsahu a kurikula z ohniska pedagogické pozornosti na její periferii může mít příčinu v chronickém oslabování autority oborových didaktik a obecné didaktiky v akademickém diskurzu. Jedním z důvodů tohoto stavu je vzájemná komunikační izolovanost jednak mezi oborovými didaktikami navzájem, jednak mezi nimi a obecnou didaktikou i pedagogikou nebo pedagogickou psychologií. Tím roste izolace mezi teorií a praxí ve vzdělávání a vytrácejí se příležitosti k utváření společného diskurzivního pole reflektujícího praxi s dostatečně propracovaným teoretickým zázemím. Tyto úvahy vedly na Pedagogické fakultě ZČU v Plzni k pilotnímu projektu zacílenému na vytvoření institucionálních podmínek k transdisciplinární odborné komunikaci mezi oborovými didaktikami a na přípravu učitelů k analytické práci se vzdělávacím obsahem v úzkém vztahu na vzdělávací praxi. Projekt je podpořen MŠMT. Příspěvek má seznámit odbornou veřejnost s hlavními body tohoto projektu a zároveň osvětlit jeho teoretické a metodologické zázemí, které autoři považují za nutný předpoklad pro posilování autority a kvality odborného diskurzu oborových didaktik v akademickém prostředí. |
| 14:30 – 15:00 | Můžeme se (ve škole) vůbec kdy vyrovnat s minulostí? Hana Havlůjová, Jaroslav Najbert (PedF UK a Ústav pro studium totalitních režimů) Učitelé dějepisu, výchovy k občanství a základů společenských věd zaznamenávají odnepaměti silný tlak na aktualizaci historie. V posledních dvou dekádách je medializován nejčastěji jako potřeba „vyrovnat se s minulostí“. V příspěvku bychom rádi rozebrali, jaké konceptuální představy o výuce dějepisu je za těmito společenskými nároky možno identifikovat, a naznačili, jak s nimi pracuje konsorcium odborných partnerů, kteří se podílejí na projektu Inovace výuky dějepisu – HistoryLab.cz. |
| 15:00 – 15:30 | Regionální princip jako integrující prvek ve výuce nejen přírodovědných předmětů Iva Frýzová, Kateřina Gorčíková (PdF MU, Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání) Při hledání cesty k propojení různých vzdělávacích obsahů ať již v rámci jednoho oboru či mezioborově, jsme objevili dávno objevené, přesto v našem vzdělávacím systému zapomenuté – regionální princip. Co to tedy je regionální princip a jak se liší od výuky o regionu, jak stanovit hranice regionu, jaký je přínos využívání regionálního principu pro žáky a pro učitele a jakým způsobem lze implementovat regionální princip do učebnic vydávaných pro celou Českou republiku? V příspěvku vám odpovíme na tyto otázky a současně budeme rády a současně bychom rády rozpoutaly diskusi k možnostem využívání regionálního principu na různých stupních našeho vzdělávacího systému. |
| Sekce 2: Problémy kurikula v didaktikách konkrétních oborů (zasedací místnost děkanátu, Poříčí 7/9) |
|
| 13:30 – 14:00 | Úvahy o (fyzikálním) kurikulu – nad ním, s ním a pod ním Vojtěch Žák (MFF UK) Příspěvek se snaží obhájit důležitost úvah o ideové dimenzi kurikula jako výchozího bodu pro rozvahu nad jeho dalšími dimenzemi - organizační, metodickou a především obsahovou. Je zřejmé, že vztah těchto dimenzí má povahu interakcí. Fyzika jako součást lidské kultury poskytuje k těmto úvahám zvlášť vhodný materiál, protože je v některých ohledech specifická (je součástí a základem přírodních věd, historicky je spojena s filozofií, koexistuje s matematikou, užívá vysoce symbolického jazyka, je vnímána jako důležitá a přitom jako neoblíbená atd.). |
| 14:00 – 14:30 | Analýza cílů výuky psychologie v českých RVP pro SŠ z hlediska zahraniční koncepce funkční psychologické gramotnosti Alena Nohavová (PF JU) Příspěvek se zabývá analýzou cílů výuky psychologie v českých kurikulárních dokumentech: v rámcových vzdělávacích programech (RVP) pro různé typy středních škol z hlediska zahraniční koncepce cíle výuky psychologie – tzv. funkční psychologické gramotnosti (McGovern et al., 2010). V zahraničí prosazovaná koncepce funkční psychologické gramotnosti sice byla primárně určena pro výuku psychologických oborů na vysokých školách, ale počátkem druhé dekády 21. stol. se stala obecně přijímaným cílem pro výuku psychologie na všech stupních a typech škol bez ohledu na míru specializace. Proto se o ní nyní uvažuje a diskutuje i v souvislostech pregraduálního vzdělávání (např. Sokolová et al., 2013). Cílem příspěvku je využít koncepci funkční psychologické gramotnosti pro ujasnění poněkud nepřehledného a terminologicky až chaotického stavu pojetí cílů psychologického vzdělávání na SŠ v českých RVP. |
| 14:30 – 15:00 | Vliv tělovýchovných koncepcí a kvality projektovaného kurikula na realizaci tělesné výchovy v praxi Vladislav Mužík, Petr Vlček, Michal Lupač (PdF MU) Příspěvek poukazuje na současný stav tělesné výchovy v České republice. Zaměřuje se na hodnotová východiska, proces, obsah a výsledky vzdělávání a odhaluje problém kongruence mezi různými formami kurikula, které vycházejí z odlišných pojetí tělesné výchovy. Jak se ukazuje, v tělesné výchově panuje nesoulad mezi pojetím projektované a realizované formy kurikula, které se současně neztotožňují ani s hodnotovými východisky, jež zastává česká populace. Na základě výzkumů a studií realizovaných v poslední dekádě můžeme jako jeden z dílčích problémů identifikovat nedostatečnou srozumitelnost projektovaného kurikula. Formulujeme proto doporučení pro revize kurikula, které mohou napomoci ke zvýšení kongruence mezi jednotlivými formami kurikula a tím ke zvýšení kvality dosahovaných cílů v tělesné výchově. |
| 15:00 – 15:30 | Didaktika přírodních věd - rozvíjení profesních kompetencí studentů učitelství projektovou výukou Libuše Vodová a Eduard Hofmann (PdF MU) Studenti učitelství přírodovědných oborů na PdF MU v rámci navazujícího magisterského studia absolvují povinný předmět Didaktika přírodních věd. Předmět je realizován formou studentského skupinového projektu, přičemž jednotlivé skupiny jsou tvořeny studenty různých oborů tak, abych byly zastoupeny všechny přírodovědné obory. Heterogenní složení skupin je pro řešení problému, návrh celodenní integrované tematické výuky, klíčové. Studenti při společném uvažování o možnostech řešení a následné realizaci výuky na ZŠ rozvíjí řadu svých profesních kompetencí. |
| 15:30 – 16:00 | Analýza kurikulárních dokumentů z perspektivy kompetenčního přístupu ke vzdělávání: příspěvek ze společenství praxe Pavlína Mazáčová (FF MU) Příspěvek přináší dílčí výstupy aktuálně probíhajícího projektu OP VVV zaměřeného na rozvíjení klíčových kompetencí prostřednictvím společenství praxe pedagogů a akademiků. Na příkladech ze škol zapojených do projektu jsou prezentovány analýzy školních vzdělávacích programů zaměřené na vzdělávací obsah rozvíjející gramotnosti pro 21. století, konkrétně informační a digitální gramotnost. Příspěvek tak ukazuje možné přístupy praxe primárních škol ke kompetenčnímu pojetí výuky, které je teoreticky vymezeno ve Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020. |
Účastníci konference nehradili konferenční poplatek, z konference nebyl vydán sborník příspěvků.