Etapa B: přípravné učitelské vzdělávání

V čem je problém?

• Relativně slabá profesní orientace přípravného učitelského vzdělávání.
• Ne zcela dokonalé sladění profilu absolventa a profilu začínajícího učitele.
• Studenti učitelství jsou s nároky profese konfrontováni pozdě (vlivem strukturování mnohdy až v navazujícím magisterském studiu).
• Nedostatečné zastoupení reflektovaných praxí, nemožnost realizovat klinické formy praxí (finanční náročnost).
• Prozatím stále slabší zastoupení oborových didaktik v přípravném učitelském vzdělávání.
• Nároky na výkon učitelské profese v kontextu měnících se požadavků na vzdělávání nejsou vymezeny, resp. se mění – z toho vyplývá, že je třeba řešit problém "nového" obsahu učitelské profese.

Jaká se nabízejí řešení?

• Posilovat orientaci k učitelství.
• Usilovat o sladění profilů absolventa s profily začínajícího učitele (vazba na Standard učitele).
• Zvyšovat příležitosti pro sebepoznávání studentů v roli budoucích učitelů již od počátku Bc. studia.
• Posílit reflektované / klinické praxe a prohloubit spolupráci se školami (zakotvit učitele, který vede praxe studentů, na úrovni specializační pozice).
• Posílit roli oborových didaktik: rozvinout obsahově zaměřený přístup směřující k podpoře utváření didaktických znalostí obsahu u (budoucích) učitelů.

V září 2014 byla Akreditační komisí schválena Rámcová koncepce učitelské přípravy, jež je využívána při tvorbě a posuzování žádostí o učitelské studijní obory. Koncepce byla následně schválena i Poradou vedení MŠMT. Vedle ní vznikl v roce 2017 materiál MŠMT Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků.

Odkud lze čerpat inspiraci?

• Studie Standardy v učitelské profesi: zahraniční přístupy a pokus o jejich zhodnocení autorů Tomáše Janíka, Michaely Píšové a Vladimíry Spilkové publikovaná v časopise Orbis scholae.
• Výzkumná studie Moniky Černé, Michaely Píšové a Kateřiny Vlčkové Vliv klinické zkušenosti na profesní rozvoj studentů učitelství uveřejněná v časopise Studia paedagogica.

Odkazy

• Strouhal M. et al. (2016). Učit se být učitelem: K vybraným problémům učitelského vzdělávání. Praha: Karolinum.
• Stuchlíková, I., & Janík, T. (2017). Rámcová koncepce přípravného vzělávání učitelů aneb o hledání a nacházení konsensu mezi aktéry. Pedagogická orientace, 27(1), 243–266. Dostupné z webových stránek časopisu Pedagogická orientace
• Doulík, P., & Škoda, J. (2014). Příprava učitelů v kontextu kontinuální „optimalizace“. Pedagogická orientace, 24(5), 818–837. Dostupné z webových stránek časopisu Pedagogická orientace
• Mareš, J., & Stuchlíková, I. (2011). Pedagogické fakulty z pohledu akreditační komise vlády. Pedagogika, 61(4), 383–395. Dostupné z webových stránek časopisu Pedagogika 

• Darling-Hammond, L., Hammerness, K., Grossman, P., Rust, F., & Shulman, L. (2005). The design of teacher education programs. In Linda Darling-Hammond & John Bransford (Eds.), Preparing teachers for a changing world: What teachers should learn and be able to do (s. 390–441). Hoboken: John Wiley & Sons.
• Feiman-Nemser, S. (2001). From preparation to practice: Designing a continuum to strengthen and sustain teaching. Teachers college record, 103(6), 1013–1055.