Etapa D: další vzdělávání a profesní rozvoj učitelů

V čem je problém?

• Poznatky o procesu stávání se učitelem prozatím nejsou plně využity pro tvorbu koncepce podpory profesního rozvoje.
• Standard učitele a kariérní systém se nedaří využít pro podporu kvality výuky ve školách.
• Školský systém si žádá „nové“ specializační pozice, vymezení jejich profilu však prozatím není k dispozici.
• Další vzdělávání učitelů může naplňovat roli aktéra, který zprostředkuje vztahy mezi státní a školní úrovní systému.
• Někteří aktéři (fakulty, neziskové organizace...) mohou zprostředkovat nové formy podpory přímo ve školách, jejich dosah je však prozatím omezen na větší sídla.

Jaká se nabízejí řešení?

• Vytvořit koncepci podpory profesního vzdělávání a rozvoje učitelů, která by reflektovala poznatky o procesu stávání se učitelem.
• Dopracovat standard učitele a kariérní systém jako opory profesního rozvoje učitelů (základní kritérium: kvalita výuky).
• Finančně ocenit kvalitu výuky osvědčenou dosažením nejvyššího kariérního (opora o Standard učitele – druhý krok v kariéře – druhý platový vzestup).
• V reakci na současné potřeby rozšířit specializační pozice a finančně je zajistit.
• Přijmout kroky ke zvýšení kvality dalšího vzdělávání učitelů, a to včetně jeho systémového plánování (zavést mechanizmus stanovování vládních priorit v oblasti dalšího vzdělávání učitelů) a finančně je zajistit.
• Zavést, resp. podpořit nové (intenzivnější) formy podpory profesního rozvoje přímo ve školách. 

Kde lze hledat inspiraci?

• Studie Subjektivně vnímaná zdatnost učitelů v kontextu jejich profesního vzdělávání: zjištění a výzvy z šetření TALIS 2013 autorů Venduly Kašparové, Evy Potužníkové a Tomáše Janíka publikovaná v časopise Pedagogická orientace.
• Program Lesson Study realizovaný ve spolupráci učitelů matematiky, didaktiků matematiky a ČŠI se zaměřuje na společné plánování a následné diskuse hodin matematiky. Více o programu viz studie „Lesson study“ v českých podmínkách: Jak učitelé vnímali svou účast a jaký vliv měla na jejich všímání si didakticko-matematických jevů autorského kolektivu kolem Nadi Vondrové dostupná v časopise Pedagogika.
• Ústav pedagogických věd (FF MU) realizoval s učiteli základních škol projekt na podporu dialogického vyučování. Více se lze dočíst např. ve studii Reflexe jako nástroj změny komunikačního chování učitele: případová studie od autorky Kláry Šeďové v časopise Pedagogika. 
• Pedagogická fakulta MU pořádá videokluby pro učitele anglického jazyka, ve kterém se schází učitelé ze základních škol a diskutují videozáznamy vlastní výuky. Více viz např. studie Videokluby jako forma profesního vzdělávání učitelů: otevřenost komunikace z pohledu učitelů autorského kolektivu z Institutu výzkumu školního vzdělávání.
• Ve spolupráci fakult připravujících učitele a škol byl rozpracován přístup k profesnímu rozvoji učitelů spočívající ve vytváření a analyzování didaktických kazuistik (mimo jiné v prostředí tohoto DiViWebu). Své teoretické zázemí má v koncepci Transdisciplinární didaktiky. 

Odkazy

• Vondrová, N., Cachová, J., Coufalová, J., & Krátká, M. (2016). „Lesson study“ v českých podmínkách: Jak učitelé vnímali svou účast a jaký vliv měla na jejich všímání si didakticko-matematických jevů. Pedagogika, 66(4), 427–442. Dostupné z webových stránek časopisu Pedagogika 
• Šeďová, K. (2016). Reflexe jako nástroj změny komunikačního chování učitele: případová studie. Pedagogika, 66(4), 477–494. Dostupné z webových stránek časopisu Pedagogika
• Minaříková, E., Uličná, K., Píšová, M., Janík, T., & Janík, M. (2016). Videokluby jako forma profesního vzdělávání učitelů: otevřenost komunikace z pohledu učitelů. Pedagogika, 66(4), 443–461. Dostupné z webových stránek časopisu Pedagogika 
• Kašparová, V., Potužníková, E., & Janík, T. (2015). Subjektivně vnímaná zdatnost učitelů v kontextu jejich profesního vzdělávání: zjištění a výzvy z šetření TALIS 2013. Pedagogická orientace, 25(4), 528-556. Dostupné z webových stránek časopisu Pedagogická orientace
• Gröschner, A., Seidel, T., Kiemer, K., & Pehmer, A. K. (2015). Through the lens of teacher professional development components: The ‘Dialogic Video Cycle’ as an innovative program to foster classroom dialogue. Professional Development in Education, 41(4), 729–756.
• Pol, M., Hloušková, L., Lazarová, B., Novotný, P., & Sedláček, M. (2013). Když se školy učí. Brno: Masarykova univerzita.

• Rauch, F. (2011). Practitioner Research and In-Service University Courses: Theoretical Concepts and Evaluation. In M. S.,Khine & I. M., Saleh (Eds.), Practitioner Research: Teachers' Investigations in Classroom Teaching (s. 51–66). Nova Science Publishers
• Roth, J. K., Garnier, H. E., Chen, C., Lemmens, M., Schwille, K., & Wickler, N. I. Z. (2011). Videobased lesson analysis: Effective science PD for teacher and student learning. Journal of Research in Science Teaching, 48(2), 117–148.
• Müller, F. H., Eichenberger, A., Lüders, M., & Mayr, J. (Eds.). (2010). Lehrerinnen und Lehrer lernen. Konzepte und Befunde zur Lehrerfortbildung. Münster: Waxmann Verlag.
• van Es, E. A., & Sherin, M. G. (2008). Mathematics teachers’ ‘‘learning to notice’’ in the context of a video club. Teaching and Teacher Education, 24(2), 244-276.
• Kolář, J., & Lazarová, B. (Eds.). (2008). K sobě, k druhým, k profesi. Teorie, programy a metody osobnostního a sociálního rozvoje pedagogických pracovníků. Brno: Masarykova univerzita.
• Santagata, R., Zannoni, C., & Stigler, J. W. (2007). The role of lesson analysis in pre-service teacher education: an empirical investigation of teacher learning from a virtual video-based field experience. Journal of Mathematics Teacher Education, 10(2), 123–140.
• Koellner, K., Jacobs, J., Borko, H., Schneider, C., Pittman, M. E., Eiteljorg, E., Bunning, K., & Frykholm, J. (2007). The Problem-Solving Cycle: A model to support the development of teachers’ professional knowledge. Mathematical Thinking and Learning, 9(3), 273–303.
• Staub, F. C. (2004). Fachspezifisch-Pädagogisches Coaching: Ein Beispiel zur Entwicklung von Lehrerfortbildung und Unterrichtskompetenz als Kooperation. Zeitschrift für Erziehungswissenschaft, 7(3), 113–141.