Přednášky k vyžádání

Od roku 2017 koná Tomáš Janík hostující přednášky na různých institucích k tématům, jimž se iniciativa Didactica viva věnuje. Základní obsahový rámec přednášek je vymezen, jak je načrtnuto níže v anotacích; při příležitosti proslovení přednášky na určitém místě v určitém čase je výklad dle možností aktualizován. Přednášky vycházejí z publikovaných prací a opírají se o výzkumné poznatky, které Didactica viva shromažďuje.

V případě zájmu o proslovení přednášky na Vaší instituci je možno nás kontaktovat na adrese: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Aktuálně jsou v nabídce tyto přednášky:

1. Problémy pedagogických profesí při přechodech

V této přednášce je načrtnuto, kde se vzaly a čím se vyznačují profese, a jsou rozebírány problémy související s tranzicemi (přechody) různého druhu v pedagogických profesích (zejména v učitelství). Problémy, které tyto přechody vzhledem k učitelské profesionalizaci a profesionalitě vyvolávají, jsou ilustrovány příklady z České republiky i ze zahraničí. Jde např. o výzvy související s přechodem k decentralizovanému (rámcovému) kurikulu, s přechodem na národní (plošné) testování vzdělávacích výsledků žáků, s přechodem k regulaci učitelské profese profesními standardy a kariérními systémy s rozšiřováním soukromého školství apod.

2. Re(de)profesionalizace učitelství aneb když se to vezme tam a zase zpátky

Učitelství se synchronně profesionalizuje a deprofesionalizuje – tak zní výchozí teze této přednášky. Posluchači budou provedeni profesionalizační cestou (tam) a deprofesionalizační cestou (zpět) a podobně jako v jiných autorových přednáškách založených na pohybové metaforice dojde i v této ke skandálnímu odhalení, když se ukáže, že profesionalizace je koncept, jehož analytická výtěžnost pro současnou situaci učitelství není vysoká.

3. Transdisciplinární didaktika aneb o sdílení znalostí v učitelské profesi

Tato přednáška je otevřena otázkou, v čem spočívá podstata profesionality učitelů. Na základě analýzy a porovnání učitelství s jinými profesemi je vyvozena teze, že podstatou učitelské profesionality je vícerozměrnost. Znamená to, že platí bonmot, že kupř. učitel češtiny je češtinářem a učitelem v jedné osobě. Motiv propojení oborového (obsahového) s učitelským (didaktickým) je vystižen v konceptu tzv. didaktických znalostí obsahu, jenž je jedním z pilířů transdisciplinární didaktiky. Transdisciplinární didaktika je rozvíjena jako akademicky založená profesní disciplína pro učitele, jejíž ambicí je propojovat obory (obsahy) napříč učitelským vzděláváním. Její podstatou je sdílení a znalostí v učitelské profesi.

4. Didaktické kazuistiky v učitelské profesi aneb o nikdy neukončených případech

Jedním ze způsobů, jimiž se profese a profesionálové učí, je studium případů. V profesích jde o to, aby profesionál dokázal interpretovat jedinečnost studovaného/řešeného případu na pozadí určitých obecněji platných pravidelností, které mu nabízí teorie. Specifickou roli přitom sehrávají případové studie neboli kazuistiky. V případě učitelské profese jsou základním nástrojem tzv. didaktické kazuistiky. Ty jsou v přednášce představeny jako prostředek sdílení a rozvíjení didaktických znalostí obsahu učitelů, přičemž posluchači jsou motivováni k jejich studiu (případně k jejich vytváření).

5. Škola na kruhovém objezdu aneb když se to vezme kolem a kolem

V přednášce se bude rozvažovat nad tím, odkud české školství přijíždí na pomyslnou křižovatku, kam z ní lze odbočit a co tam lze čekat. Půjde o to, jaká jsou návěstí (slogany) jednotlivých reformních cest a jaká je logika jejich fungování. Otázkou k zodpovězení také bude, kdo je aktérem té které reformní cesty a jaká má ta která cesta rizika. Zastřešující otázkou bude, kudy a jak z toho ven. A do poslední chvíle utajovanou otázkou bude, jakým se jede vozidlem a jaký je styl jízdy. Přednáška má být příspěvkem k analýze možností dalšího směřování školské reformy v České republice.

6. Kurikulární agenda v režimu „nového řízení“

Národní, event. nadnárodní strategie vzdělávací politiky různým způsobem uchopují problém kurikula a jeho reforem. Pokud jde o Českou republiku, období působnosti tzv. Bílé knihy (2001+) se vyznačovalo důrazem na kurikulární reformu. Naproti tomu navazující dokument vzdělávací politiky (Strategie 2020) zřetel ke kurikulu oslabil. V současné době z toho vyplývá problém: kurikulum. Pohledy do zahraničních vzdělávacích systémů v této přednášce dokreslí, že jeho nastolení a řešení nabývá v režimu „nového řízení“ netušených podob a souvislostí.

7. Od obsahu vzdělávání k žákově znalosti aneb kritická místa na cestě do školy a ze školy

V této přednášce je představen model obsahové transformace jako opora pro řešení problematiky kritických míst kurikula. Postupně jsou rozlišeny čtyři roviny, které jsou důležité pro vymezování cílů a obsahů školního vzdělávání: obory / kurikulum / výuka / učící se jedinec (žák). V návaznosti na to jsou rozebírány tři typy obsahové transformace (ontodidaktická / psychodidaktická / kognitivní) a úlohy jednotlivých aktérů těchto transformací (tvůrce kurikula / učitele / žáka). Následně jsou identifikovány související problémy, tj. kritická místa tvorby a realizace kurikula: výběr, zdůvodnění a strukturování obsahu, adaptace a sémantizace obsahu, zvnitřnění a instrumentalizace obsahu.

8. Obsahové vyprazdňování jako problém (ne)kvality výuky

V této přednášce je výklad uvozen problémem obsahového vyprazdňování. To je prezentováno jako paradox informační exploze a současně jako výzva pro kvalitu vzdělávání. Na pozadí teorie obsahové transformace je ukázáno, jak lze ve vzdělávání směrovat k porozumění obsahu na základě dorozumívání se o něm. V této souvislosti je zdůrazněna role učitelů, resp. profesního společenství, které na základě didaktických kazuistik směřuje k vytváření znalostí umožňujících zkvalitňovat transformaci obsahu ve výuce. Tato část výkladu vychází z originálního výzkumu kvality výuky, který se zakládal na analýze didaktických kazuistik a vedl k odhalení projevů didaktických formalismů na straně jedné a didaktického mistrovství na straně druhé. V závěru přednášky jsou předloženy argumenty pro příklon k tradici Bildung a k dynamickému pojetí vzdělávacího obsahu.