Konstruktivistické přístupy ve vzdělávání
v perspektivě (nejen) oborových didaktik
Konferenci pořádala Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity.
Konference se uskutečnila ve čtvrtek 13. prosince 2018 od 10.00 do 16.00
v prostorách Pedagogické fakulty MU (budovy Poříčí 7/9).
Cíle konference
Podzimní konference byla věnována problematice konstruktivistických přístupů ve vzdělávání, a to v perspektivě (nejen) oborových didaktik. Jak je z patrné předběžného programu, v dopoledním plénu odezněly 4 vyžádané referáty. Dvě odpolední sekce (zaměřené na jazykové/humanitní a matematické/přírodovědné vzdělávání) daly prostor kratším referátům účastníků.
Program konference
| JEDNÁNÍ V PLÉNU (Galerie RUV, Poříčí 7/9) |
|
| 10:00 | Transmise, konstrukce a genetický konstruktivismus Radim Šíp (Pedagogická fakulta MUNI) Jádro běžné školy je založeno na metafoře vysílače a přijímače. Jádro školy, k níž bychom se měli přibližovat, je založeno na metafoře putování kognitivní krajinou. Ve světě modelovaném druhou metaforou není znalost kopií, ale zacíleným pohybem krajinou. Chceme-li dojít k cíli, nemůžeme přeskočit prostřední dva kilometry na pětikilometrové cestě. Stejně tak musíme projít kognitivní krajinu od startu až k cíli, a nemůžeme se spolehnout na předávání cílové informace. Transmisivismus je cestou od cíle ke startu – obdržíme hotovou informaci a pak na vlastní pěst hledáme cestu zpět k výchozímu bodu, který je nám vlastní. Konstruktivismus je cestou od startu k cíli – jde o proces, který trpělivě postupuje od známé informace, přes méně známou až k informaci cílové a neznámé. „Rozšířený“ genetický konstruktivismus je vírou, že každý skutečný konstruktivismus je „genetický“ a že jakékoli poznání (v jakémkoli oboru/předmětu) je určeno všemi nebo přinejmenším většinou principů formulovaných L. Kvaszem. |
| 10:40 | Konstruktivismus z psychologické perspektivy Iva Stuchlíková (Pedagogická fakulta JU) Konstruktivistické teorie mají silný psychologický základ. Piaget, Vygotsky, Bruner, Kelly bývají zmiňováni jako ti, kdo otevřeli prostor pro přemýšlení o procesech, jimiž mysl konstruuje význam, formuje kognici a potažmo postupně i samotné self. Konstruktivismus a sociální konstrukcionismus ovlivnily uvažování psychologů o učení, o procesu sebeutváření, o sociální identitě, o terapii. Je tohle uvažování stále vlivné? Přináší nové vhledy do porozumění psychickým procesům? Jak se propojuje s neuropsychologickým pohledem na psychické procesy a co to přináší pedagogické psychologii? |
| 11:20 | Konstruktivistické a komunikačně-funkční paradigma jako východisko koncepce výuky českého jazyka Stanislav Štěpáník (Pedagogická fakulta UK) Základní otázka, která dlouhodobě stojí před didaktikou českého jazyka, je otázka vztahu výuky mluvnice (v širším pojetí znalostí o jazyce) a rozvoje komunikačních dovedností žáků. Téma pozice mluvnice a způsobu jejího didaktického zprostředkování je otevřené nejen u nás, ale také v řadě dalších didaktik mateřského jazyka (např. v didaktice slovenštiny, polštiny nebo třeba angličtiny). Rekonstrukce obsahu výuky českého jazyka v rámci komunikačně-funkčního pojetí, jež je v současnosti základním východiskem veškerých didaktických inovací výuky mateřského jazyka, zahrnuje sdružení nejen konstruktivistického paradigmatu jako základu moderních pedagogických přístupů, ale také komunikačně-kognitivního paradigmatu jako základu zpracování učiva. Hlavním tématem referátu bude právě ono prolnutí perspektiv obecné (konstruktivisticky pojaté) a oborové (komunikačně-funkčně orientované) didaktiky jako základu pro modelování koncepce výuky českého jazyka v naší základní a střední škole. |
| 12:00 | Přestávka |
| 12:30 | Konstruktivní přístupy k vyučování – ne jen matematice František Kuřina (Přírodovědecká fakulta UHK) V referátu budou sledována tato témata: Podněty (Komenský, Piaget, Dewey a další). Dva přístupy k vyučování (pouhé předávání poznatků – přirozený poznávací proces). Charakteristika konstruktivistických přístupů k vyučování. Aktivita žáka, tvořivost, problémy a jejich řešení, porozumění učivu, sociální interakce, budování poznatkové struktury. Rozvíjení myšlení, vzdělávání jako součást kultury, zvídavost a pracovní návyky. Tvrdé a měkké konstrukce. Možnosti realizace konstruktivních přístupů v praxi naší školy. Globální a lokální charakter konstruktivistických přístupů. Realistický konstruktivismus. |
| 13:10 | Informace pro účastníky konference: Revize RVP všeobecně vzdělávacích předmětů Jaroslav Fidrmuc (Národní ústav pro vzdělávání) V referátu bude představen záměr MŠMT realizovat revize RVP pro předškolní, základní a střední vzdělávání, časový harmonogram revizí, stav rozpracování revizí RVP ze strany NUV a možná rizika realizace revizí RVP. |
| 13:30 | Přestávka |
|
SEKCE 1: KONSTRUKTIVISTICKÉ PŘÍSTUPY V OBECNÉM POHLEDU |
|
| 14:20 | Konstruktivistický přístup v Hejného matematice jako odraz ke změně myšlení dětí v kontextu českého vzdělávacího systému Denisa Denglerová (Katedra sociální pedagogiky Pedagogické fakulty MU) Genetický konstruktivismus (formulovaný L. Kvaszem) stojí v pozadí principů, na nichž je vystavěna Hejného metoda výuky matematiky. Otázkou, jež si klademe v našem příspěvku je, v jakých mimomatematických oblastech můžeme pozorovat benefity tohoto pedagogického přístupu, a jak tyto benefity výzkumně zachytit. Na straně dítěte se zabýváme především schopnostmi empatie, spolupráce a kreativního myšlení, na straně prostředí pak celkovou atmosférou ve třídě. Předpokládáme, že principy konstruktivistické výuky (se kterými se dítě setká v matematice vyučované Hejného metodou) se nutně projeví také ve způsobech chování a myšlení dítěte v ostatních předmětech. |
| 14:40 | Konstruktivistické pojetí učební podpory žáků založené na učebnici a dalších edukačních zdrojích Iva Červenková, Zuzana Sikorová (Katedra pedagogiky a andragogiky Ostravské univerzity) Při hospitační a výukové praxi v českých školách se nyní zaměřujeme na strategie, které používají učitelé, aby podpořili učení žáků. Některé z těchto strategií respektují konstruktivistické přístupy, nebo aplikují principy, které umožňují aktivní osvojení učiva. V této souvislosti nás zajímá, jakou roli v podpoře učení žáků zaujímá učebnice a další tištěné edukační zdroje. Zároveň se snažíme vyjádřit, jak je tato role ovlivněna učebním obsahem, samotným učitelem a preferencemi žáků. Dílčím záměrem je popsat, jak je tato role vztahována k používání výukových materiálů elektronické povahy. Cílem studie je s využitím analýzy učebnic a polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s učiteli i žáky vyjádřit, jaké edukační zdroje se ve výuce používají, zjistit, do jaké míry jsou učitelem používány a za jakým účelem, a ověřit, které prvky považují za podpůrné sami uživatelé. Teoretickými základy výzkumu jsou sociokulturní přístupy a koncepce scaffoldingu. |
| 15:00 | Živé obrazy jako způsob poznávání Veronika Rodová, Jan Slavík (Katedra primární pedagogiky Pedagogické fakulty MU a Katedra výtvarné výchovy a kultury, Fakulta pedagogická, ZČU) Příspěvek představí jednu z didaktických dramatizačních metod, tzv. živé obrazy, jako způsob instrumentalizace žákovy zkušenosti, což vyložíme prostřednictvím teoretického konstruktu exprese obohaceného o subjektivní perspektivu s cílem podpořit návrh rozšířeného pojetí Goodmanovy teorie exprese. Na situacích z výuky ukážeme příklady exemplifikace a denotace, podrobněji se zaměříme na expresi v jednotlivých komponentách subjektivní zkušenosti (autentifikaci) žáka: konstruktivní, tematické, empatické a prožitkové. Náš přístup vychází z Yinova pojetí analýzy didaktických kazuistik. |
| 15:20 | Konstruktivistický přístup ve výuce psychologie Alena Nohavová (Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty JČU) Cílem výuky psychologie je funkční psychologická gramotnost. Tento cíl má vést ke spojení mezi rozvojem znalostí a jejich funkčním uplatněním v praxi. Jeho důraz na tuto syntézu vede k „umírněně konstruktivistickému“ pojetí výuky a jejích učebních úloh. Toto pojetí lze charakterizovat pojmem auto-socio-konstrukce, který pochází z tradice tzv. Nové výchovy. A na toto pojetí navazuje příspěvek. Příspěvek je zaměřen na teoretická východiska pro užití konstruktivistického přístupu ve výuce psychologie, který je konkrétně realizován prostřednictvím tzv. semi-exprese. Semi-exprese totiž umožňuje, aby psychologicky důležitý obsah byl ve výuce obrazně předveden (metaforicky exemplifikován) jako „vzorek“ určitého lidského chování a prožívání. Studenti si skrze ni vytváří náhled na vlastní jednání v návaznosti na pozorování „vzorků prožívání a chování“ u sebe, druhých lidí, a to z hlediska oboru psychologie. Dále je příspěvek zaměřen na způsob ověřování semi-expresivních úloh ve výuce psychologie prostřednictvím tzv. metody síťové analýzy. |
|
SEKCE 2: KONSTRUKTIVISTICKÉ PŘÍSTUPY V KONKRÉTNÍCH PŘÍSTUPECH |
|
| 14:20 | Pojmová báza v geografickej kognitívnej štruktúre: K problému aplikácie didaktickej teorie Branislav Nižnanský a Rastislav Čief (Katedra geografie FP TU Liberec a Katedra geografie PF KU v Ružomberku) V prezentácii je opísaná praktická skúsenosť s konštruovaním základov geografickej kognitívnej konštrukcie na báze diadaktickej teórie. Najskôr je stručne objasnený pohľad autorov na pojem „teória“ v kontexte témy prezentácie. Potom sú opísané využité teoretické koncepty a z nich plynúce hypotézy, ktoré vznikli na základe postupného dobudovávania množiny teoretických nástrojov pri jej paralelnom verifikovaní v adaptačnom programe študentov nastupujúcich na bakalársky stupeň štúdia geografie v rokoch 2008 - 2016. Ide o koncepty: vzdelávacie prostredie, geografická kognitívna konštrukcia (GKK) a jej zložky: pojmová konštrukcie, mentálna mapa a percepcia geografického priestoru. Kĺúčovým teoretickým konceptom je pojmová báza a s ním súvisiace pojmy: pojem, vzdelávacie ciele a formatívna interakcia. Centrálne postavenie pojmu „pojem“ zakladáme na téze Fregeho, že myslenie je operovanie s pojmami. Následne je prezentovaná tvorba aktivít dvoch formatívnych interakcií, ktoré tvoria základ adaptácie na bakalársky stupeň učiteľstva geografie. Aktivity formatívnej interakcie „Diagnostický a vstupný test“ sú zamerané na konštrukciu pojmovej bázy geografie prepojenú so základnými pojmami zložky GKK mentálna mapa. Aktivity formatívnej interakcie „Hry, motivácia a učenie“ sú zamerané na rozšírenie základov geografickej kognitívnej konštrukcie založené na opakovanie získaných znalostí a ich prehĺbenie v motivačných aktivitách, hrách a úlohách. |
| 14:40 | Nová vzdělávací pomůcka v přípravě budoucích učitelů: Concept Cartoons jako reprezentace praxe Libuše Samková (Katedra matematiky Pedagogické fakulty JU v Českých Budějovicích) Zařazení konstruktivistických prvků do vyučování s sebou do školní praxe zákonitě přináší větší myšlenkovou a názorovou různorodost. Jak připravit učitele na širokou škálu žákovských názorů, které (nejen) při konstruktivisticky pojatém vyučování zazní ve třídě? Budou učitelé umět na tyto názory adekvátně reagovat? Jedním z možných řešení se zdá být vzdělávací pomůcka zvaná Concept Cartoons. Na původně výukovou pomůcku určenou pro podporu motivace a diskuse žáků pohlížím jako na zjednodušený model školní praxe. Jejím prostřednictvím se budoucí učitelé seznamují s různými žákovskými názory v didaktických situacích a vyjadřují se k nim. |
| 15:00 | Uplatňování konstruktivistického přístupu začínajícími učiteli přírodovědných předmětů – případové studie Lukáš Rokos a Iva Žlábková (Katedra biologie a katedra pedagogiky a psychologie PF JČU) V příspěvku budou představeny tři případové studie začínajících učitelů přírodovědných předmětů na 2. stupni základní školy. Na základě výzkumného šetření zaměřeného na subjektivní teorie začínajících učitelů ve vztahu k vzdělávání a výchově k přírodovědné gramotnosti se zaměříme na konkrétní způsoby uplatňování konstruktivistických přístupů při výuce přírodopisu, fyziky a chemie, a to vzhledem k možnostem a limitům jejich užití pro rozvoj přírodovědné gramotnosti u žáků. |
| 15:20 | Dětská porozumění ekonomickým vztahům – představa trhu, jako neviditelného mechanismu Michaela Dvořáková (Katedra občanské výchovy a filosofie Pedagogické fakulty UK) S charakteristikami pedagogického konstruktivismu se učitelé v rámci v pregraduální přípravy i dalšího vzdělávání již řadu let spolehlivě setkávají. Bývají jim prezentovány přínosy a někdy i rizika tohoto přístupu, méně často mívají učitelé konkrétnější představy o zjišťování dětských porozumění, která bývají uváděna jako didaktické východisko konstruktivistického vyučování. Tento oborově didaktický dluh vnímáme zvláště v didaktice společenských věd. V příspěvku nabízíme výsledky výzkumu dětských porozumění fungování trhu z období 2012 – 2015 u žáků primární školy. Elicitovaná pojetí dále porovnáváme a interpretujeme v rámci teorie Conceptual change. Hledáme v nich případný komplexnější systém vztahů, který by mohl být východiskem pro práci učitelů. |
| 15:40 | Učenie sa gramatiky angličtiny objavovaním Ľuboš Masaryk (Katedra anglického jazyka a literatury Pedagogické fakulty MU) Skúmanie prístupov a metód výučby gramatiky angličtiny je v súčasnosti aktuálna téma. Podľa Národného ústavu certifikovaných meraní SR študenti stredných škôl na Slovensku dlhodobo dosahujú najhoršie výsledky z externej časti maturitnej skúšky práve v oblasti gramatiky a slovnej zásoby. Inovovaný štátny vzdelávací program SR preferuje konštruktivistické prístupy k výučbe, medzi ktoré patrí aj učenie sa objavovaním. Tento príspevok sa bude zaoberať súčasným stavom rozvoja problematiky výučby gramatiky angličtiny, presvedčenia učiteľov a využitia prvkov pedagogického konštruktivizmu vo výučbe gramatiky angličtiny na stredných školách na Slovensku. |
Z konference nebyl vydán sborník příspěvků.